Váš prohlížeč není podporovaný - stránky se nemusí zobrazit správně. Použijte podporovaný prohlížeč.
 

jenda- 

2015-03-02 Gran Canaria

738 fotek 3 videa únor 2015 - zobrazení
Pětidenní dovolená s Terezkou. Prostě jsme do poslední chvíle nevěděli jestli pojedeme někam do Alp nebo někam k moři. Letenky jsme sehnali asi 12h předem a na uato jsme se vyprdnuli. Až na místě. To se nám trochu prodražilo. Nevadí. Bez auta bysme se tam nehnuli. Přiletěli jsme ve středu po poledni na letiště na východě. Od severu z Las Palmas na jih vede kolem vých. pobřeží dálnice. Jinak jsou na ostrově fakt křivolaký silničky skrz hory. S pomocí Tomáše Doubka jsme nakonec auto získali a rovnou jsme vyrazili po dálnici kolem pobřeží na jih až kam nás pustila dálnice. Nejdříve jsem si chtěli sáhnout na moře a tak jsme zastavili před Maspalomas. Silný vítr bral písek z pláže a metl nám ho do očí a uší. Na pláži jsme našli plno zoxidovaných drobných mincí. Slunce šlo pomalinku k obzoru když jsme přijeli do malého uzavřeného přístavu
v Mogánu (na konci dálnice) Mysleli jsme si že tu někde přenocujeme ale marně. Míříme tedy nahoru do hor nad vesnici Venegueru, kde jsme našli příhodné místečko kousek od silnice, kde se dalo odbočit ze zatáčky na malý hliněný plácek. Rozdělali jsme uhlí a začali vařit slávky. K tomu jsme popíjeli šampanské, které jsme dovezl v krosně na oslavu Terezky narozenin. Do narozenin tedy nevydrželo :-)

Ráno jsme se kochali výhledama do okolí ze stezky na hřebínku. Chtěli jsme na pláž a tak míříme dolů skrz baranco de voneguera asi 10 km po kamenité pistě lemované banánovými plantážemi. Pozorujeme makáče jak kosí mačetami trsy banánů. Přijíždíme na oblázkovou pláž s palmami. Jsme tu téměř sami. Jdu se projít s fotákem podél útesů. Fotím kraby a nacházím pletivo. Odlomím si třetinu a rázem máme přenosný gril a já černý ruce :-D. Podpalujeme ohen pod skalou na kamení a vaříme těstoviny se zbytkem slávek. Po jídle jdeme do vln. Toužíme však po písečných plážích a tak jedeme přímo do dun u Maspalomas. Je to neskutečný zážitek, poprvé se procházet po jemném písku a šplhat po dunách a klouzat se z nich dolů. Sledujeme západ slunce a za tmy míříme k zářícímu hotelu do auta. Vyrážíme nočním ruchem skrz Masmalomas na sever do hor. Orientace je spíše pudovou záležitostí. Nakonec se nám daří najít silnici 2. až 3. tř nahoru do strmých kopců směrem k jezeru Chamoriscán. Sjíždíme někam dolů po kamenné cestě někam do lomu. Otevřená stodola vypadá ve svitu lefrektorů jako z hororu. Podíváme se na sebe a pak se chvatně otáčíme a jedeme zpět nahoru :-D. Zastavujeme na plácku s výhledem do krajiny. Sedíme v autě a marně se snažíme zevnitř zamknout. Najednou se na protějším kopci rosvítí světlo ve stavení. Je to tu prostě nějaký divný...

Ráno jdu běhat s fotákem po okolí. Nejdříve vybíhám na kopec nad námi a fotím okolí, pak mířím směrem k údajné vodní nádrži. Tu nevidím. Zaujme mě jen jezkyní příbytek (pastevců nebo překupníků?) ve skále.
Míříme po úzké asfaltce dále na sever kolem kańonů. Za jednou malou vesničkou se asfalt bez varování vytratí zpod naší Dacie. Před námi je dost rozbitá polńačka. Na ní stojí dva bajkeři. Ptáme se jich na cestu a oni nám říkají ,že tam kam chceme vede jen offroad stezka asi 12km ještě mnohem horším terénem než ten co vidíme před sebou...pry abysme se vrátili spět do Maspalomas a vzali jinou slinici. Odpovídám mu, že to riskneme. (máme totiž full assurance s přiléhavým názvem RELAX :-) ) Kontroluji jak jsme na tom se světlou výškou podvozku a už si tu pelášíme na jedničku po uzoučké pěšince nad hlubokým kańonem. V některých místech musíme oba koukat z okýnek bysme neodřeli bok auta o obrovské balvany na obou stranách auta. Před námi máme komerční jeepy. V jednom místě je dojíždíme a tak zastavujeme opodál abysme je nemuseli předjíždět. Jsme smířeni s tím, že budeme muset měnit proraženou gumu. Nakonec z toho vyvázneme celkem hladce. Jen jednou jsme uvízli na podvozku ale Terezka mi zkušeně nandala kameny pod kolo a tak jsme se z toho dostali vlastními silami :-) KONEČNĚ zpět na asfaltce. Jedeme kolem jezera Excusabaraja směrem k hlavním skalním zajímavostem Roque Noblo. Dáme si kávičku v menší restaurace u silnice a pak míříme vzhůru po silnici směrem na Pico de las Nieves, nejvyšší horu. Cestou jsme našli příhodné místo na grilování klobásek a lenošení na sluníčku pod stromem. Jedeme na Nives. Ptáme se na cestu místních španělek, které neumí jinak než šp. I tak jsme se domluvili :-) Vyjíždíme na samotný vrchol spolu s cyklisty. Připadáme si jako snoby ale co, když sem vede asfaltka a my chceme stinout i další místa...Nahoře hrozně foukalo, že se téměř nedalo popadnout dech. Pár fotek a jedeme dolů. Máme chut zajet se podívat trochu na východ a tak sjíždíme omrknout okolí Cuevas Blancas. Působí to tu na nás takovým Rumunským vesnickým dojmem. Vracíme se zpět nahoru a pokračujeme na sever do hl. turistického centra Cruz de Techeda. Necháváme zde auto a jdeme na procházku. Je už dost odpoledne a my klesáme do údolí pod námi po zeleném trávníku. Před námi je na obzoru Taide a mnohem blíže masiv Roque Nublo. Scházíme z cesty a jdeme podle vlastní intuice po místních stezkách skrz vysokou trávu a rákosí prudkým úbočím. Snažíme se najít jinou cestu obklikou zpět nahoru do Cruz de Techeda. Marně. Cesta končí u pramene. Otáčíme se a za svitu oranžových paprsků zapadajícího slunce míříme stejnou cestou zpět. cestou jíme červený pichlavý květ Opuncie. Stín z údolí nás odspoda dohání, my však rychle stoupáme vzhůru a soutěžíme se sluncem. Nakonec prohráváme a docházíme k autu téměř za uplně tmy. Jedeme dál na sever a hledáme místo k noclehu. Zvedá se silný vítr. Zůstáváme na pastvině kus od silnice orientovaná na východ. Odtud bude ráno krásný výhled. Zadním kolem najíždíme na balvan aby jsme neleželi hlavou z kopce.

Ráno si jdu zaběhat po zelené louce nahoru k vysílači. Vzhůru mě pohání prudký vítr. Na vrcholu nemůžu popadnout dech jak je vítr silný. Vracím se k našemu domu na kolech abysme si dali společnou snídani. Okolo nás začínají pobíhat ovečky, které sem vyvedl na pastvu místní pasáček. Jedeme do Cruz de Techeda na malý nákup vody a pomerančů a pak vyrážíme na malou procházku směrem k Artenara. Jdeme po stezce nad údolím borovicovým lesíkem. Zastavujeme se u nějakých jezkyní. Když docházíme k prudkému 500m klesání, docházíme k názoru že to raději otočíme a sedneme do auta a pojedeme dolů. přes Artenaru kolem jezera Paralilo do soutěsky Baranco del Carrizal. Cesta sem je opravdu zajímavá. Serpentiny a kopce které nebere ani dvojka. Dvě auta by se tu nevyminula. Přijíždíme do vesnice Carrizal. Je vedro. Vyrážíme na stezku připomínající botanickou zahradu. Hodně zeleně, kaktusy a ještěrky. Stoupáme vzhůru. Přicházíme nahoru do jakéhosi sedla s pasteveckou usedlostí a výhledem na druhou stranu do dalšího údolí nad kterým se vypíná veliká skalní věž. Rozhodujeme se že to nejlepší jsme již viděli a vracíme se zpět do údolí k autu stopem. Zastavili nám dvě němky asi po půl minutě stopování. Jedna z nich tu již žije 25let. Sedáme do auta a pálíme to na západ! Zajímají nás zdejší vysoké útesy nad oceánem. Jedeme přes st. Nicolas a z něj na sever po pobřeží (útesech) na Agaete. Zajímá nás stezka soutěskou Azuaje. Jedeme proto obklikami na Firgas a po dlouhém hledání zůstáváme spát u silnice na plácku.

Sedám za volant a nechávám Terezku ještě doležet vzádu. Je poměrně chladno a občas mrholí. Na cestě plné kamení a bláta teče voda. Postupně se údolí zužuje a srázy se stávají strmější. Nesčetněkrát musíme přeskakovat přes potok a proplétat se rákosím. Od vodopádu musíme šplhat po mokrém zabláceném laně vzhůru na skálu. Stezka stoupá od potoka po úbočí vzhůru. Pozorujeme z výšky opuštěná stavení na protější stráni. Jsou zarostlá džunglí a pod nima rostou pomeranče. Docházíme na rozcestí. Jedna cesta vede dále nahoru a druhá se vrací zpět do údolí. Jdeme dolů, překonáme potok a začínáme stoupat na protější svah. Začíná pršet a tak oblékáme bundy abysme je za minutu opět svlékali. Vystoupáme nahoru a pokračujeme zpět po traverzující silnici směrem na Moyu. Před ní se pokoušíme nalézt zkratku dolů do údolí k autu. Terezka jde o trochu napřed. Pokouším se jí doběhnout, v tom mi podklouznou obě nohy na mokré trávě a já letím na bok a do trnek. Jsem celý od bláta a zelený od trávy :-) Z vlasů mi visí kus větvičky s trny. Cesta bohůžel dál nevede a tak jdeme do Moya a ptáme se místních na cestu. Jenže ty nám moc nerozumí a nejspíše do údolí jezdí jen autem. Nezbývá nám než projít skrz Moya a šlapat nudnoými serpentinami dolů k mostu. Je nízká oblačnost a poměrně chladno. Je už dost odpoledne a v 18 musíme vrátit auto na letišti. Duny jsou jasná volba a tak necháváme staré město za zády a uháníme na jih jak jen to jde. Přijíždíme do Maspalomas po známé cestě a necháváme auto na okrají dun. Kráčíme přes ně směrek k Oceánu podél ohrady s velbloudy. Veliké vlny a plavčík s píštalkou mi nedovolují si pořádně zaplavat :-( co naplat. I na písku na zádech je hezky! Za 2 hodinky opalování musíme zpět k autu a hurá na pumpu a do pujčovny.
Kašlu na ně! Opinelu se nevzdám! Balím ho k fotáku do futrálu a kolem dávám kovové mince :-)
Suverénní výraz při průchodu scanem. Stejně se asi tvářil i můj batoh protože jsme suverénně prošli :-) V krámku se suvenýry kupujeme nějeké pohledy abysme našim přivezli alespon malou pozornost. Letadlo má zpoždění a tak poleháváme na lavičce. Jdeme do letadlo. Bohůžel nemáme sedačky vedle sebe ale za sebou. Alespon jsme oba u okýnka. Pospáváme. V půl 3. ráno přistáváme do Norimberka. Běžím sám ospalým městem deštivým ránem pro auto. Terezka zatím vyzvedává zavazadla. Uplně jsem si ovykl řídit svoje auto a tak mi asi 3x chcípne :-) Řidičák i s doklady jsme nechal samozřejmě na letišti v batohu. Naštěstí mě nevidí policie a já dorážím před letiště kde nabírám Terezku s věcma. Ted ještě najít správnou cestu do Plzně. V 4:05 přeju Terezce k narozeninám :-) Přijíždíme domů a užíváme asi asi 1,5 hodiny spánku. Auto je ještě teplý když vezu T do města na bus a sebe na nádr do Koterova. V práci jsme kupodivu v pohodě a neusínám ani doma ve spacáku na verandě.
Vytvořte z tohoto alba:

Komentáře

přidat komentář

Jste na konci alba

Sdílet album

Další alba autora
Podobná alba

Rajce.net je největší česká sociální síť
zaměřená na sdílení fotografií a videí.

Nabízí neomezený prostor zdarma, snadnou a rychlou výrobu fotoknih i jiných fotoproduktů.

Partneři

Visa Mastercard Maestro American Express Visa Electron